Pokud jste nečetli knihu Muž, který sázel stromy od francouzského spisovatele Jeana Giona, pak vězte, že tato kniha popisuje úsilí jednoho starého člověka v jihofrancouzských horách, který se jednoduše rozhodl, že tam, kde dříve byla doslova poušť, začne sázet stromy, protože byl názoru, že: "...krajina tam chřadne pro nedostatek stromů..."
S Boží pomocí se mu podařil skutečný zázrak. Během necelých čtyřiceti let vytrvalé práce přetvořil opuštěnou pustinu v rajskou zahradu oplývající životem... Tento člověk jménem Elzéard Bouffier prožil svůj život ve skutečném štěstí a odešel v pokoji k Pánu ve věku 89 let.
Jean Giono o Elzéardu Bouffierovi:
“Když pomyslím, že stačil jeden jediný muž odkázaný na pouhé své fyzické a morální zdroje, aby vydobyl z pouště tuto zemi kananejskou, pak mám zato, že postavení člověka je přese všecko čímsi podivuhodným. Když však si uvědomím, s jakou vytrvalostí byl velkodušný a s jakou horlivostí velkorysý, aby došel k takovému výsledku, zmocní se mne nezměrná úcta k tomu starému venkovanovi beze škol, který dovedl do konce dílo hodné Boha.”
Pro Martínkec: Tak to sorry kamaráde, "první" vydání z roku 1997 (vyšlo i dřív za první republiky), se mi líbí po grafické stránce mnohem víc. Nevim jak je to s překladem, ale grafiky u novýho vydání jsou pouze příšerně tendenční, nic víc; jen aby se to dobře prodávalo. Jinak je to moc fajn, ale těmto dílům víc sluší přebal, který nestrhne na první pohled. Znáš text písničky "Zídky a koleje" od Vltavy?: "Sám chtěl bych najít takový místo na který svět zapomněl, sám na to místo objevit přístup, kde budou zarostlý zídky a koleje...kde tajná je cesta...
Mě naopak nová úprava připadá k této knížce jako příšerně nalíčená, jinak krásná a moudrá venkovská babička...
No, tož každému se líbí něco jiného, díky Bohu za to...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.